Podzimní Šumava

 

Poslední paprsky letního slunce. Hřejí, bodají do tváře, ale mimo jejich dosah je již chladno. Žlutě zbarvené listí. Voňavé. Vůně podzimu, který je již za dveřmi. Klid. Ten, který přichází s odchodem léta a člověk si ho může plnými doušky vychutnat před nástupem předvánočního shonu. Příroda to s ním má podobně jako my. Zotavuje se po teplém období a čerpá síly před zimou. A pro vychutnávání si toho všeho nám poskytla útočiště Šumava.

 

Tolik vytoužená dovolená! Od začátku jara jsme se s přítelem nezastavili. Jezdili jsme každý víkend z Prahy do Ostravy a zase zpět, kde jsme renovovali byt…o tom ale třeba jindy. Proto se nám na naši „letní“ dovolenou už nikam daleko jezdit nechtělo. V práci jsme si oba vyblokovali termín od 18. do 23. září a začali pátrat po volném apartmánu, kde nás ubytují i se dvěma psy. No a jelikož jsme našli, poslední týden před nástupem podzimního období jsme se vydali směr Šumava.

Ubytovaní jsme byli v jednom z apartmánů v Ubytování u Strnadů v Kubově Huti. Kubova Huť je malá vesnice, jak se lze dočíst, je jedním z nejvýše položených lidských sídel v České republice. Tamní nádraží v nadmořské výšce 995 m n. m. je dokonce nejvýše položeným nádražím v Česku. A vlaky ve vesnici také byli jediným zdrojem hluku. Nový apartmán s ručně opracovanými dřevěnými detaily; nábytkem, kuchyňskou linkou, dveřmi stropy…poskytoval dokonalý výchozí bod pro naše výlety a byl zároveň oázou klidu při porovnání s rušnou Prahou. Dokonalé místo pro odpočinek.

My měli od začátku v plánu, že se na výchozí bod výletů budeme dopravovat autem. Komu by Kubova Huť jako výchozí místo pro výlety nestačila, lze využít kromě zmíněného vlaku i autobusy. V provozu je řada cyklobusů a pro starší či méně pohybově zdatné jedince jsou v provozu i autobusy z projektu „Dostupná Šumava.“

 

Základem pro pohodové prožití podzimní dovolené je správná výbava. Každý z nás má jistě ve skříni stálice, které bere na výlety s sebou. Mezi ty moje, jež v batohu nesmí chybět, patří k pořádné termosce i plecháčky z eshopu hrnky.online. Pokud byste si nevybrali, dá se s nimi rychle domluvit i na personalizovaném dyzajnu;) Na cestách se mi osvědčily, myčku přežily, ačkoliv by do ní neměly a jejich potisky mě moc baví.

 

 

ITINERÁŘ DOVOLENÉ

Jak jsme si s přítelem po loňské dovolené u moře stanovili: válení pro nás není! Na každý den jsme si naplánovali trasy na různá místa v různých zákoutích národního parku Šumava. Ráda se tu s vámi o ně podělím.

PONDĚLÍ 18.09.2023

Dojeli jsme kolem poledne a po vybalení jsme podnikli „aklimatizační“ výšlap k rozhledně na Boubín. Bohužel kvůli uzavírkám turistických tras nelze Boubínským pralesem projít ucelený okruh přes jeho hlavní zajímavosti. Myšleno po naučné stezce a z vrcholu Boubín k jezírku.

ÚTERÝ 19.09.2023

Dle předpovědi počasí – hned na nejvyšší vrchol české části Šumavy.

Jelikož byly předpovídány pouze mírné srážky v dopoledních hodinách, vydali jsme se za výhledy na Plechý. Bohužel přes den bylo vše jinak, ale výlet to byl parádní. Obzvlášť zastávka u Plešného jezera se vydařila. Kouzlo Šumavy zapůsobilo.

STŘEDA 20.09.2023

Třetí den bývá krizový. My tomu chtěli předejít. Ačkoliv jsme tedy byli trochu unavení po předchozím dni v kopcích… Také mi ale neuschli trekové boty promáčené předchozího dne. A v obyčejných teniskách jsem si na žádné výkony ani troufat nechtěla.

Takže jsme si zajeli nejdříve na Chalupskou slať, poté na hrad Kašperk, kde jsme si vychutnali výhledy i z Pustého hrádku. V bufíku u kempu u Soumarského mostu, kam jsme si zajeli na Soumarské rašeliniště a muzeum lehkého opevnění, nám moc milá paní připravila fajn langoše. No a při západu slunce jsme si vychutnali sváču s čajem u Boubínského jezírka.

ČTVRTEK 21.09.2023

Poledník. Jeden ze známějších vrcholků a také jeden z těch, na kterých jsem ještě nebyla. Chtěla jsem to napravit. Nahoru jsme se vydali z Prášil  kolem Prášilského jezera.

PÁTEK 22.09.2023

Z Modravy na Březník. Tedy pouze k hájence přes Cikánskou slať. Prý je od hájenky jeden z nejhezčích výhledů a pohledů na Šumavě vůbec. Nám pršelo, takže se samotný kopec Březník skrýval v mlze, ale my máme takové výlety o to radši.

SOBOTA 23.09.2023

Když je Čech na Šumavě a nenavštíví pramen naší nejdelší řeky, jako by tam ani nebyl. Z Kvildy jsme vyrazili přes pramene Vltavy až na Bučinu. Tam nás zaujal památník železné opony, kus historie. Na Kvildě jsem si ještě došla ke kostelu svatého Štěpána a poté jsme již vyrazili zpět do Prahy.