Plechý. Nejvyšší hora Šumavy

 

Vrchol Plechý je nejvyšší hora české části Šumavského pohoří. Oficiálně je jako nevyšší hora Šumavy stanoven Velký Javor, který se nachází na německé straně Šumavy. Pokud bych se ale měla rozhodnout ohledně hezčího vrcholu pouze při pohledu do mapy, samozřejmě volím Plechý. Nejen proto, že se nachází v Česku, ale proto, že vede krásnými českými lesy, kolem ledovcového jezera či Schwarzenberského kanálu.

Zatím tedy nemohu posoudit objektivně, jestli je to nejhezčí nejvyšší vrchol, jelikož Velký Javor je teprve na mém bucket listu, včetně tamního ledovcového jezera. Nemohu posoudit ani, jestli je z něj nejhezčí výhled, ale cesta na něj a poté zpět dolů rozhodně pěkná je.

Trasa

Cestu jsme začali na parkovišti Jelení vrchy, nedaleko Lipenské přehrady. Po zaplacení celodenního parkovného jsme se vydali rovnou po modré turistické značce, napojující se dále na značku zelenou, směřující k Plešnému jezeru. Zpočátku vedly naše kroky zároveň po NS Medvědí stezka. Ta je nejstarší naučnou stezkou na území Šumavy a věnuje se usmrcení posledního šumavského medvěda, konkrétně medvědice, jejíž vycpané tělo je k vidění v zámku Ohrada v Hluboké nad Vltavou.

Kousek za rozcestím, kde se odpojuje naučná stezka od námi naplánované trasy, mě za zatáčkou překvapil portál Schwarzenberského kanálu. Ten hezčí. Ten, který jsem měla vyhlídnutý z instagramových videí s tipy na výlety, ale nedokázala jsem ho dohledat v mapě. Pak jsem i hledání z hlavy vytěsnila. A najednou jsem stála u něj… mám odtamtud přesně jednu fotku.

Za nepřiliš častého míjení turistů i cyklistů jsme dorazili k jezeru. Plešné jezero je jedno z osmi šumavských ledovcových jezer. Jako takové je pro něj typický skoro kolmá stěna, která se vypíná nad vodní hladinou. A my měli to štěstí, že klidnou atmosféru dokresloval barevný podzim a obšasné mlžné mraky kolem Jezerní stěny. No štěstí…

Mělo nám to dojít.

Dál jsme se cestou kochali. Při procházení kamenným mořem i při následném výstupu na nejvyšší horu. Měli jsme dojem, že se nacházíme v pohádkovém lese. Hnědé listnáče vystřídali jehličnany, poté zůstaly jen suché kmeny. Občasný byl výskyt hub kolem cestičky; mechy, kapradiny, vlhko. A v půli výstupu vykoukly první výhledy do krajiny! Minuli jsme třídu roztrousených školáků a byli už skoro nahoře, když výhledy začaly mizet.

Už pozorování mraků tančících podél Jezerní stěny nám mělo napovědět, že ranní přeháňka se posunula. Vylezli jsme na skálu ke křížku a už jsme jen pozorovali, jak se na nás z ciziny ženou mraky. Nemám proto nejmenší tušení, jaký pohled do krajiny nejvyšší hora Šumavy nabízí. Nám Plechý poskytl pouze nefalšované šumavské počasí. Dovolil nám si vyfotit vrcholový kříž z menšího odstupu a zapůjčil nám doprovod v podobě neskutečného slejváku.

 

Rychle dolů

Původně plánovaná odbočka na Trojmezí tak neproběhla. Rovnou jsme zahájili sestup kolem Kučerovy vyhlídky, po zážitkové naučné stezce Duch pralesa. Stezka to byla moc pěkná, výhledy posoudit nedokážu. Mlha přede mnou, mlha za mnou…a mokro všude od třetí kapky. U jezera déšť zase ustal, sundali jsme mokré vrstvy a dali jsme si čaj na zahřátí z našich cestovatelských plecháčků. Outdoorový plecháček nám nechybí na žádném výletě. Kdybyste chtěli svůj hrnek na hory, naše jsme sehnali na hrnky.online.

Znovu jsme prošli kamenné moře a kolem nouzového nocoviště jsme se vydali po cyklostezce (kvůli tomu, abychom potkali co nejměné lidí – také se povedlo – ani živáček) směrem ke Schwanzenberskému kanálu. Příjemné bylo zastavení u kaskád na Jezerním potoce. Těsně pod nimi jsme se napojili zpět na modrou turistickou trasu a podél kanálu pokračovali zpět do obce Jelení. U Rosenauerovy kapličky je provedeno křížení kanálů. To jsem ani netušila, že je možné.

K autu jsme došli přijemně uťapaní, s pocitem, že si výstup na Plechý musíme ještě někdy zopakovat. Těsně před nasednutím do auta jsem si všimla i druhého portálu kanálu, takže proběhlo rychlé focení a pak už jen pomalá cesta z Jelení. Cestou nás zaskočili netypičtí cestující čekající na bus, ale na stop jsme je nevzali;)

 

 

 

Tipy z trasy

–           Příjezd na parkoviště Jelení vrchy je nutné si načasovat dle příjezdu a odjezdu autobusu. Na silnici není moc prostoru k vyhnutí se ani s osobním autem. Když je na trase autobus, mají auta zákaz vjezdu (je značeno).

+          Do a z výchozího bodu jezdí autobus. Aspoň tedy v sezoně.

+          Až k Plešnému jezeru vede cesta po cyklostezce s asfaltovým povrchem, je tedy možné vyrazit s kočárkem.

 

Pokud byste chtěli další tipy na výlety po krásné Šumavě, proklikněte se na itinerář našeho pobytu;)